Jsem největší jméno britské scény, můj soupeř moc chytrosti nepobral, provokuje raubíř Rock
26.03.2024
Autor: Ondřej Huml
Shem Rock.FOTO: OKTAGON MMA
Po vydřené remíze s Arthurem Limou porazil Jana Malacha, o šanci na skalp Jaroslava Pokorného se ale zákeřnou kopačkou připravil ještě před bojem. Třetí zápas v Oktagonu ho tak čeká až teď. Irský rebel Shem Rock vyzve v dubnu v Birminghamu anglického divočáka Stefana Catacoliho a samozřejmě nepochybuje o tom, že tuhle zkoušku zvládne. Zvlášť když je prý tím největším britským esem. "Laso jsem dostal ze všech světových organizací. Je jasné, že mě každý chtěl, jenže já toužil jen po Oktagonu!" pochlubil se Rock v rozhovoru pro kaocko.cz.
Sheme, v jaké fázi přípravy se momentálně nacházíte?
Ve fázi zabíjení! Jelikož do turnaje zbývají jen čtyři týdny, v gymu teď hodně dřu, v lepší formě jsem se nikdy necítil. Sice ještě musím pár kil shodit, ale to vůbec nevadí, v kleci budu znovu velký kluk. Prožiju tam další skvělý večer. To soupeři připravím drsnou noc.
Jaký máte na Catacoliho názor? Jak vysoké jsou jeho kvality?
Není to snadný soupeř, jen trochu nešikovný. Nešikovný a hloupý. Že moc chytrosti neprobral, na něm ostatně vidíte i v kleci. Jeho hlava se tam ani nepohne. Jako by se celou dobu díval skrz rukavice, tudíž velmi snadno půjde trefit. Sice má nepříjemný styl, zkusí mě zatlačit, já ho ale vrátím hned zpátky. Ukážu mu, že on vážně není stejný kalibr. Když se podíváte na mou bilanci, zápasil jsem s mnohem lepšími, než je on. Žádný strach z něj fakt nemám. Z výsledku taky ne. Zato cítím, jak se Catacoli bojí mě.
Jak moc by vás mohla výhra nad ním přiblížit titulové šanci?
Tak to vážně nevím. Musíte se zeptat Ondřeje a Paľa, já se titulem moc nezabývám. V Oktagonu jsem od toho, abych bojoval s velkými jmény, vyzval ty největší hvězdy. Když se ale podíváte na mou divizi, zrovna v ní tam až taková kvalita není. Dokonce mám občas pocit, že moji konkurenti jsou spíš běžci než bojovníci. Nevadil by mi třeba souboj s jedničkou Samuelem Barkem, jenže ten chlap se se mnou do klece jít bojí. Tudíž může kdokoliv další. Třeba Lengál nebo Pokorný. Je mi to fakt jedno!
Přitom nedávno jste v Oktagonu skončil, do stejného vlaku jste ale naskočil rychle zpátky. Jak náročné rozhodování to bylo?
Pokračovat v Oktagonu jsem si přál hned od začátku. Po Manchesteru mi vypršela smlouva a nastal čas vyjednávat o nové, bohužel já byl ale v tu dobu bez manažera. Když jsem si našel Grahama Boylena, chvíli trvalo, než jsem ho seznámil s Ondrou a Paľem, nakonec se ale domluvili přímo skvěle. Jsem rád, že to takhle dopadlo, že jsem toho všeho dál součástí. Že vím, že Oktagon o mě zájem neztratil.
A dostal jste laso i z UFC či PFL?
Dostal jsem ho ze všech světových organizací. Když se totiž podíváte na britskou scénu, jsem to největší jméno ze všech, spolu s Lukem Rileym či Adamem Cullenem patřím k zástupcům nové generace. Je jasné, že mě každý chtěl, jenže já chtěl být jen v Oktagonu!